Vytisknout tuto stránku

Gynekologické operace klíčovou dírkou

10. leden 2019
Zveřejněno v Aktuality

Technický pokrok, který žene dnešní medicínu kupředu, se nevyhýbá ani gynekologii. Díky novým poznatkům z oblasti optiky a moderních materiálů se rozvíjí tzv. miniinvazivní operační techniky umožňující provádět složité operační výkony co nejšetrnější cestou. V gynekologii hovoříme zejména o laparoskopii a hysteroskopii, neboli o gynekologických endoskopických operacích.

Největší centrum gynekologické endoskopie v České republice, oddělení G5 Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze, známé též jako klinika "U Apolináře", má tři operační sály a každý rok provede více jak 1000 laparoskopických operací a podobný počet hysteroskopií. Vedoucím pooperačního oddělení je doc. MUDr. Michal Mára, CSc., špičkový operatér a vyhledávaný odborník na léčbu myomů.

Pane docente, co přesně je laparoskopie a hysteroskopie?

Laparoskopie znamená endoskopický pohled do dutiny břišní, hysteroskopie do dutiny děložní. Obě techniky už řadu let nejsou pouze metodami diagnostickými, nýbrž se jejich prostřednictvím dá provádět velmi široké spektrum operačních výkonů v příslušné oblasti. K oběma potřebujeme endoskop (laparoskop nebo hysteroskop), tzn. trubičku spojující oko operatéra (resp. kameru a monitor, na který operatér hledí) a patřičnou dutinu neboli operační pole.

Mají tyto techniky i jiné přednosti než ty, že pacientkám nezůstávají velké jizvy?

Samozřejmě, že mají. Laparoskopické vstupy (při větších operacích je jich potřeba 3-6, nejen pro vlastní laparoskop, ale i pro další nástroje) většinou znamenají drobné řezy o velikosti 5-10 mm, které pacientku bolestí obtěžují jen minimálně a v podstatě nepředstavují problém z hlediska hojení ran. Z tohoto, ale i z dalších okolností mini-invazivních operací, vyplývá, že pooperační rekonvalescence, hospitalizace, pracovní neschopnost atd. je ve srovnání s klasickou operativou výrazně kratší.
Po hysteroskopii dokonce nezůstávají jizvy žádné (vstup do dělohy je přes přirozené cesty, tj. přes pochvu a hrdlo děložní) a tato technika přinesla do gynekologie zcela revoluční změnu, neb některé diagnózy hysteroskopií snadno a elegantně řešitelné se před jejím objevením nedaly operovat vůbec a pacientkám hrozila hysterektomie (tj. odejmutí dělohy). Tyto operace lze v drtivé většině provádět v rámci tzv. jednodenní chirurgie (bez přespání v nemocnici) a některé dokonce (při náležitém vybavení dostatečně tenkou optikou) v ambulantním režimu.

Co všechno se dnes dá odoperovat laparoskopicky?

Při jisté dávce přehánění lze říci, že laparoskopicky lze operovat kompletní spektrum gynekologické otevřené (klasické) operativy. Limity zde mohou být dvojí: radikalita a bezpečnost (tu nelze u některých onkologických případů a zejména u radikálních, celobřišních operací rakoviny vaječníků dodržet) a za druhé objem patologického nálezu (např. myomu, cysty či tumoru), pokud je tento útvar např. větší než 10cm. Samozřejmě nejvíce záleží na zkušenostech pracoviště a operatéra. Jinými slovy, co se na některém pracovišti operuje klasicky, může se jinde řešit pomocí laparoskopie a podobně.

V jakých případech je indikována hysteroskopická operace? Je pravda, že pacientky odchází týž den domů?

Nejčastějšími indikacemi (důvody) k hysteroskopii jsou abnormální děložní krvácení, podezření na myom či polyp dutiny děložní a ženina neplodnost. Mezi nejnáročnější operace hysteroskopem patří remodelace děložní dutiny po vzniku nitroděložních srůstů (tzv. Ashermannův syndrom). Délka hospitalizace po výkonu je ovlivněna zvyklostmi a ekonomickou situací daného pracoviště. Je pravda, že na naší klinice jde po hysteroskopii pacientka domů buď ihned (při výkonu prováděném bez celkové anestezie v tzv. „office“ neboli ambulantním režimu), nebo 4-6 hodin po probuzení z anestézie. V „office hysteroskopiích“ a v oblasti hysteroskopických resekčních výkonů (myomy, Ashermannův syndrom) jsme již řadu let post-graduálním výukovým centrem pro lékaře z ČR i ze zahraničí a tyto pacientky také centralizujeme často nejen ze širokého okolí Prahy a středních Čech, ale celé ČR.

S jakými pacientkami se na oddělení G5 nejčastěji setkáváte? Co je trápí?

Kromě množství pacientek k hysteroskopii, jejichž indikace byly vyjmenovány výše a které provádíme denně u nejméně 5-6 pacientek, jsou to především pacientky s děložními myomy a to jak ty, které ještě nerodily nebo ještě uvažují o dalším těhotenství (pro tuto skupinu mladších žen ve fertilním věku funguje na naší klinice již 12 let specializované pracoviště s unikátním spektrem i ročním množstvím dělohu zachovávajících výkonů - cca 250/rok, centralizující pacientky z celé ČR), tak ženy doporučené k odstranění dělohy čili hysterektomii. U obou těchto skupin žen jednoznačně preferujeme výkony s minimální invazivitou neboli výkony endoskopické, případně kombinaci laparoskopie a vaginálního přístupu, eventuálně spolupráci s intervenčním radiologem.
Další velkou skupinou pacientek (a dalším velkým specializovaným centrem při našem oddělení) jsou ženy s endometriózou, jež někdy podobně jako ženy s myomy podstoupí na jiných pracovištích i několik pouze diagnostických nebo méně úspěšných zákroků, než se dostanou do více specializované péče.
Běžnou klientelou našeho oddělení jsou ženy s chronickou pánevní bolestí, cystami vaječníků, mimoděložní graviditou či neplodností. Vysoce specializované laparoskopické operace si u nás vyžadují vybrané pacientky se zhoubnými nádory děložního čípku či děložního těla. Naše endoskopické oddělení se specializuje i na jiné pacientky s cílem záchrany „nemocné dělohy“ než na ženy s myomy, jako jsou pacientky s defekty jizvy po císařském řezu, s atypickými lokalitami mimoděložního těhotenství (kornuální či cervikální gravidity), ženy s tzv. adenomyózou nebo s atypickými myomy nazývané také jako hladkosvalové nádory s nejistým maligním potenciálem (STUMP). Ve vícero těchto jmenovaných kategoriích máme největší soubory odoperovaných pacientek v ČR a např. v oblasti laparoskopických myomektomií nebo lymfadenektomií se řadíme k největším pracovištím v Evropě. Za dobu existence našeho endoskopické oddělení na klinice jsme odoperovali téměř 40.000 pacientek.    

Můžete zmínit nějaký případ, který vám utkvěl v paměti?

Případů mi v paměti utkvělo hodně a je tudíž těžké zmínit jeden jediný. Vždycky mě potěší, když se mi po čase ozve pacientka, kterou jsem operoval, s tím, že je vyléčená, respektive že se jí např. díky našemu zákroku podařilo otěhotnět a donosit zdravé dítě. Těchto případů je opravdu mnoho a naše sbírka fotografií miminek počatých po našich operacích je pestrá a velká. Je pro nás i naše pacientky povzbuzující, když na jejich dotazy o nadějích na graviditu např. po odstranění myomu můžeme odpovědět statistickými čísly i konkrétními příklady.  

Počet 40 000 výkonů je úctyhodné číslo, vaše oddělení je navíc i školicím centrem. Zvyšovat další technickou úroveň oddělení G5 vám pomáhá už pět let Nadační fond APOLENA, který jste spoluzaložil. Co všechno aktuálně potřebujete?

Tím, že se u nás koncentrují nejsložitější případy z celé ČR, potřebujeme kromě dobré optiky i špičkové multifunkční operační nástroje. Ty jsou bohužel jednorázové a nelze je re-sterilizovat (tudíž používat pro více operací) a na jednu operaci stojí přibližně 15 000 Kč. Oddělení G5 jich má na rok přiděleno cca 20 kusů. Především proto jsme založili nadační fond, abychom tyto operační nástroje, které jsou opravdu převratnou technologií, mohli nakoupit pro více pacientek. Nadační fond financuje i jiné technologie, které zvyšují nejen operační komfort, ale především bezpečnost pro pacientku.

Nadační programy na podporu technologií v nemocnicích jsou zcela běžnou aktivitou i v těch nejmodernějších zemích světa. S jakou reakcí jste se setkal po založení Nadačního fondu APOLENA? Kolik peněz už dárci poslali?

Máte pravdu, že endoskopie je s ohledem na technický pokrok velmi drahou disciplínou, která se jen stěží obejde bez podpůrného financování, a to kdekoliv na světě. Za pět let existence nadačního fondu jsme podepsali dárcovské smlouvy za téměř 1,5 milionu Kč, přičemž za provozní náklady fondu jsme neutratili ani korunu. Příběhy nemocných žen znám velice dobře, proto mohu dárce ubezpečit, že jejich pomoc má obrovský smysl.

Kam mohou případní dárci přispět?

Nadační fond APOLENA má zřízený transparentní účet číslo 77700777/2010. Děkujeme všem, kteří se rozhodnou přispět byť jen drobnou částkou.